8. března je MDŽ a to jsem tak ráno vstal a přišel do kuchyně udělat si kávu.
A jak jsem zapnul konvici, projela mi tělem bolest a já se chytil kuchyňské desky, napnutý jako struna se nemohl pohnout a snažil se nespadnout na zem.
Po chvíli se mi nějako podařilo pomalu sesunout se na podlahu a lehnout si, protože jsem se strašně bál toho pádu.
Manželka na volání nereagovala, protože si myslela, že jen něco zase v kuchyni hledám, a tak jako první přišli oba synové pro svačiny do školy. Konečně zavolali manželku, které jsem stejně jen řekl, že se nemůžu hnout a ať mě tam tak nechají.
A tak co si pamatuju, že si všichni dělali kávy a čaje a snídani a pořád mě překračovali, jak jsem tam tak ležel.
Po asi půl hodině se mi podařilo odplazit se do obýváku a lehnout si na sedačku.
Položili mi k ruce ovladač od televize a šli do práce a do školy.
Pustil jsem si nebo mi pustili film Everest - sice dobrý, ale vůbec jsem na něj neměl náladu. Jenže jak jsem tam tak ležel a bolel, nedokázal jsem pohnout rukou a vzít si ten ovladač.
S námahou jsem zvedl telefon, když mi volala žena jak mi je.
Ten den jsem tam tak proležel na sedačce - jen mi ji odpoledne rozložili - protože ložnici jsme měli v podkroví a tam bych se dostat nedokázal.
A tak přešel den prvý ...
Úvodem bych chtěl říct - a musím zdůraznit - že nemám žádné medicínské vzdělání.
Až tedy na pár kurzů první pomoci. No a když jsem potřeboval číslo na záchranku, nemohl jsem si vzpomenout a nenapadlo mě nic jiného ho hledat na Google.
Každý jsme jiný.
Určitě tady nepopisuji nic univerzálního.
Neříkám co je a co není správně.
Je to jen ... můj příběh ... jedna životní kapitola se šťastným koncem.
Název záložky 2
Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam.
Jednou mi známý povídá ...
Mám kamaráda, ten si užil se zády daleko víc než já - bohužel v tom horším slova smyslu.
A ten mi vyprávěl, jak byl na výstavě lidských těl - pamatuji si, že mi tenkrát řekl - kdybys viděl ty nervy - to jsou takové nitky - a každý milimetr, každá destina milimetru - může moc znamenat - a pro ten nerv - když tam bude mít milimetr volna než tam má teď - to je něco úplně jiného.
14 mm výhřez - se skládá ze 14 milimetrů a 140 desetin milimetrů - a každá destinka může být velkým krokem k lepšímu.
Takto jsem se na to začal dívat a takto jsem to vnímal.
Pořád jsem si říkal - nemusí se to spravit celé - ale i kdyby se to zlepšilo o milimetr, dva, ... může to a určitě i bude to znamenat posun k lepšímu. A o to jde.
Jednou mi známý povídá ...
Mám kamaráda, ten si užil se zády daleko víc než já - bohužel v tom horším slova smyslu.
A ten mi vyprávěl, jak byl na výstavě lidských těl The Human Body - pamatuji si, že mi tenkrát řekl - kdybys viděl ty nervy - to jsou takové nitky - a každý milimetr, každá destina milimetru - může moc znamenat - a pro ten nerv - když tam bude mít milimetr volna navíc než tam má teď - to je něco úplně jiného.
14 mm výhřez - se skládá ze 14 milimetrů a 140 desetin milimetrů - a každá destinka může být velkým krokem k lepšímu.
Takto jsem se na to začal dívat a takto jsem to pak vnímal.
Pořád jsem si říkal - nemusí se to spravit celé - ale i kdyby se to zlepšilo o milimetr, dva, ... může to a určitě i bude to znamenat posun k lepšímu. A o to jde.
A když milimetr zlepšení za rok bude cvičení, desetinka lepší pitný režim, dvě desetinky lepší matrace, ... ono se to posčítá - a jako korunka ke korunce až milion - tak destinka k desetince ...
Slyšel jsem, že mám 14 mm výhřez ploténky, který mi navíc tlačí na míchu, že už to asi o moc lepší nebude, mám se s tím naučit žít, že operace je nutná, hrozí mi další možné komplikace, ...
Smiřoval jsem se s tím, ale také jsem se snažil něco dělat. Nevěděl jsem co, vůbec jsem nevěděl, ale snažil jsem se něco dělat.
Rok a půl poté po kontrolním vyšetření na magnerické rezonanci jsem se dověděl, že výhřez už nemám. Nějak se to - je to prostě v pořádku.
Neuměl jsem pojmenovat co cítím.
Bylo to něco mezi obavami až strachem, ať to nezakřiknu, když to někomu dalšímu řeknu, ať to tím celé nepokazím. Pak tam bylo myslím uvolnění, pokora, vděčnost, ale i prázdno.
Tenkrát jsem si slíbil, že si sepíšu několik poznámek a zkušeností.
Kvůli sobě, abych nezapomněl a kvůli možné recidivě. Také kdyby to třeba zajímalo někoho jiného, protože si pamatuji, jak jsem se náhle octnul v situaci, kdy jsem vůbec nevěděl a netušil, co se děje a co mám dělat.
S pokorou, abych snad něco nezakřikl, rk :-)
Skoro celý první měsíc s bolavými zády jsem spal v obývacím pokoji na rozložené sedačce. Ne, že by se mi chtělo, ale nedokázal jsem vyjít schody do ložnice v podkroví. A když už po nějakém čase ano, tak s bolestí, námahou a že to trvalo.
Stěhování ložnice do přízemí tak byla jedna z prvních věcí.
Hned nato jsem začal řešit nové matrace. Trvalo aspoň měsíc, než jsme s manželkou objeli pár prodejen a než jsme se rozhodli - nejdřív pro výrobce a jeho prodejnu a po několika návštěvách a konzultacích s prodavačkami (také každá poradí trochu jinak) a několika leženích a osobnímu odzkoušení přímo na prodejně jsme se rozhodli věřím pro ty správné.
S manželkou jsme byli oba překvapeni, že ta změna byla okamžitě citelně znát a jaká to byla změna k lepšímu. A to se nedá říct, že ty naše "staré" by byly nějaké špatné.
Člověk ve svém životě stráví spánkem přibližně jednu třetinu času. To znamená, že pokud se dožije 75 let, prospí zhruba 25 let.
Nejen kvalitní postel, ale především kvalitní matrace do postele hraje klíčovou roli v tom, jak se vyspíme a jak se budeme cítit během dne.
Kvalitní matrace udržuje páteř ve správné poloze během spánku, čímž snižuje tlak na klouby a svaly. To vede k menšímu napětí a bolestem zad a krku.
Naopak nekvalitní, opotřebovaná nebo dokonce proleželá matrace může způsobit nesprávné zakřivení páteře, což vede k chronickým bolestem a dlouhodobému nepohodlí.
Díky správné matraci se i pár hodin strávených na ní může proměnit v maximální regeneraci.
Až třetinu života můžeme něco dělat pro svá záda, tělo - aniž bychom cokoli dělali - a můžeme u toho i spát :-) a věřte - je to znát :-)
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Malinko odbočím - pamatuji si, jak jsem stál s jedním doktorem venku a povídali jsme si - a on mi říká - když už jen tak stojíš, nauč se ten čas využít - schoval ses do stínu - postav se raději zády ke slunci a nech si je prohřát. Stejně tak - vedle tebe pampeliška - všiml sis, ža zatímco se bavíme, utrhl jsem si stonek a pomalu ho jím?
Jíst stonky pampelišek se doporučuje pro jejich potenciální pozitivní účinky na zdraví, zejména na funkci jater a ledvin, a také pro snižování hladiny cukru v krvi. Jsou ceněny pro svou hořkou chuť, která stimuluje trávení a tvorbu žluči. Stonky se také tradičně používají k detoxikaci organismu a mohou pomoci při problémech s močovými cestami.
Stejně tak si pamatuji jak jsem jel v autě z jednoho z prvních cvičení - a snažil jsem se hned využít čas správným sezením - už žádné či minimální sezení s loktem na opěrce okna, žádné křivení páteře - ale souměrné sezení. Protože v autě trávím spoustu času - a fyzioterapeutka mi právě řekla, že ho můžu využít ...
A když už jsme u toho sezení - žádné nohu přes nohu - při sezení s nohou přes nohu se totiž podle fyzioterapeutů pánev sklopí k jedné straně a dojde k vybočení, což má vliv na statiku páteře. Po čase se tak mohou objevit potíže s bederní páteří.
A abych se vrátil k těm frontám a třebas u pokladen - když někde stojím - často, skoro vždy - ten čas využiju k tomu, abych odlehčil svým zádům - stoupnu si chodidla na šíři pánve, mírně pokrčím kolena, narovnám záda, uvolním se, ... Učím se správně stát a pomoct zádům. Protože takto mi to fyzioterapeutka poradila - a já ji uvěřil a myslím si a věřím má to smysl.
Už jsem si tak zvykl.
Je spousta času - všichni máme spoustu času - žádné výmluvy - který můžeme svými "drobnými" návyky využít :-)
Pořád - i když nic neděláme - i když jen stojíme frontě - můžeme ten čas - a že ho je a ono se to nasbírá - využít a udělat něco třeba pro svá záda :-)
Ty drobnosti se skládají ... jako puzzle.
Prý mám nasávat - pořád a pořádně - ale takhle nééé 
.
Ploténka je vlastně takové pružné želé, které je mezi obratly - proto je to meziobratlová ploténka.
Díky tomu želé obratle o sebe nedřou, ale mohou se pohybovat a dělat co mají.
A aby si ploténka zachovala tvar a pružnost a nevysychala a neztrácela své vlastnosti ... člověk musí nasávat.
Pitný režim i v tomto případě a z tohoto důvodu je velmi důležitý a hraje svou roli.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Hlavní nadpis
Slyšel jsem, ...
8. března je MDŽ a to jsem tak ráno vstal a přišel do kuchyně udělat si kávu.
A jak jsem zapnul konvici, projela mi tělem bolest a já se chytil kuchyňské desky, napnutý jako struna se nemohl pohnout a snažil se nespadnout na zem.
Po chvíli se mi nějako podařilo pomalu sesunout se na podlahu a lehnout si, protože jsem se strašně bál toho pádu.
Manželka na volání nereagovala, protože si myslela, že jen něco zase v kuchyni hledám, a tak jako první přišli oba synové pro svačiny do školy. Konečně zavolali manželku, které jsem stejně jen řekl, že se nemůžu hnout a ať mě tam tak nechají.
A tak co si pamatuju, že si všichni dělali kávy a čaje a snídani a pořád mě překračovali, jak jsem tam tak ležel.
Po asi půl hodině se mi podařilo odplazit se do obýváku a lehnout si na sedačku.
Položili mi k ruce ovladač od televize a šli do práce a do školy.
Pustil jsem si nebo mi pustili film Everest - sice dobrý, ale vůbec jsem na něj neměl náladu. Jenže jak jsem tam tak ležel a bolel, nedokázal jsem pohnout rukou a vzít si ten ovladač.
S námahou jsem zvedl telefon, když mi volala žena jak mi je.
Ten den jsem tam tak proležel na sedačce - jen mi ji odpoledne rozložili - protože ložnici jsme měli v podkroví a tam bych se dostat nedokázal.
A tak přešel den prvý ...
Název záložky 2
ples atd
Úvodem bych chtěl říct - a musím zdůraznit - že nemám žádné medicínské vzdělání.
Až tedy na pár kurzů první pomoci. No a když jsem potřeboval číslo na záchranku, nemohl jsem si vzpomenout a nenapadlo mě nic jiného ho hledat na Google.
Každý jsme jiný.
Určitě tady nepopisuji nic univerzálního.
Neříkám co je a co není správně.
Je to jen ... můj příběh ... jedna životní kapitola se šťastným koncem.
Název záložky 2
Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam.
Jednou mi známý povídá ...
Mám kamaráda, ten si užil se zády daleko víc než já - bohužel v tom horším slova smyslu.
A ten mi vyprávěl, jak byl na výstavě lidských těl - pamatuji si, že mi tenkrát řekl - kdybys viděl ty nervy - to jsou takové nitky - a každý milimetr, každá destina milimetru - může moc znamenat - a pro ten nerv - když tam bude mít milimetr volna než tam má teď - to je něco úplně jiného.
14 mm výhřez - se skládá ze 14 milimetrů a 140 desetin milimetrů - a každá destinka může být velkým krokem k lepšímu.
Takto jsem se na to začal dívat a takto jsem to vnímal.
Pořád jsem si říkal - nemusí se to spravit celé - ale i kdyby se to zlepšilo o milimetr, dva, ... může to a určitě i bude to znamenat posun k lepšímu. A o to jde.
Jednou mi známý povídá ...
Mám kamaráda, ten si užil se zády daleko víc než já - bohužel v tom horším slova smyslu.
A ten mi vyprávěl, jak byl na výstavě lidských těl The Human Body - pamatuji si, že mi tenkrát řekl - kdybys viděl ty nervy - to jsou takové nitky - a každý milimetr, každá destina milimetru - může moc znamenat - a pro ten nerv - když tam bude mít milimetr volna navíc než tam má teď - to je něco úplně jiného.
14 mm výhřez - se skládá ze 14 milimetrů a 140 desetin milimetrů - a každá destinka může být velkým krokem k lepšímu.
Takto jsem se na to začal dívat a takto jsem to pak vnímal.
Pořád jsem si říkal - nemusí se to spravit celé - ale i kdyby se to zlepšilo o milimetr, dva, ... může to a určitě i bude to znamenat posun k lepšímu. A o to jde.
A když milimetr zlepšení za rok bude cvičení, desetinka lepší pitný režim, dvě desetinky lepší matrace, ... ono se to posčítá - a jako korunka ke korunce až milion - tak destinka k desetince ...
Slyšel jsem, že mám 14 mm výhřez ploténky, který mi navíc tlačí na míchu, že už to asi o moc lepší nebude, mám se s tím naučit žít, že operace je nutná, hrozí mi další možné komplikace, ...
Smiřoval jsem se s tím, ale také jsem se snažil něco dělat. Nevěděl jsem co, vůbec jsem nevěděl, ale snažil jsem se něco dělat.
Rok a půl poté po kontrolním vyšetření na magnerické rezonanci jsem se dověděl, že výhřez už nemám. Nějak se to - je to prostě v pořádku.
Neuměl jsem pojmenovat co cítím.
Bylo to něco mezi obavami až strachem, ať to nezakřiknu, když to někomu dalšímu řeknu, ať to tím celé nepokazím. Pak tam bylo myslím uvolnění, pokora, vděčnost, ale i prázdno.
Tenkrát jsem si slíbil, že si sepíšu několik poznámek a zkušeností.
Kvůli sobě, abych nezapomněl a kvůli možné recidivě. Také kdyby to třeba zajímalo někoho jiného, protože si pamatuji, jak jsem se náhle octnul v situaci, kdy jsem vůbec nevěděl a netušil, co se děje a co mám dělat.
S pokorou, abych snad něco nezakřikl, rk :-)
Skoro celý první měsíc s bolavými zády jsem spal v obývacím pokoji na rozložené sedačce. Ne, že by se mi chtělo, ale nedokázal jsem vyjít schody do ložnice v podkroví. A když už po nějakém čase ano, tak s bolestí, námahou a že to trvalo.
Stěhování ložnice do přízemí tak byla jedna z prvních věcí.
Hned nato jsem začal řešit nové matrace. Trvalo aspoň měsíc, než jsme s manželkou objeli pár prodejen a než jsme se rozhodli - nejdřív pro výrobce a jeho prodejnu a po několika návštěvách a konzultacích s prodavačkami (také každá poradí trochu jinak) a několika leženích a osobnímu odzkoušení přímo na prodejně jsme se rozhodli věřím pro ty správné.
S manželkou jsme byli oba překvapeni, že ta změna byla okamžitě citelně znát a jaká to byla změna k lepšímu. A to se nedá říct, že ty naše "staré" by byly nějaké špatné.
Člověk ve svém životě stráví spánkem přibližně jednu třetinu času. To znamená, že pokud se dožije 75 let, prospí zhruba 25 let.
Nejen kvalitní postel, ale především kvalitní matrace do postele hraje klíčovou roli v tom, jak se vyspíme a jak se budeme cítit během dne.
Kvalitní matrace udržuje páteř ve správné poloze během spánku, čímž snižuje tlak na klouby a svaly. To vede k menšímu napětí a bolestem zad a krku.
Naopak nekvalitní, opotřebovaná nebo dokonce proleželá matrace může způsobit nesprávné zakřivení páteře, což vede k chronickým bolestem a dlouhodobému nepohodlí.
Díky správné matraci se i pár hodin strávených na ní může proměnit v maximální regeneraci.
Až třetinu života můžeme něco dělat pro svá záda, tělo - aniž bychom cokoli dělali - a můžeme u toho i spát :-) a věřte - je to znát :-)
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Malinko odbočím - pamatuji si, jak jsem stál s jedním doktorem venku a povídali jsme si - a on mi říká - když už jen tak stojíš, nauč se ten čas využít - schoval ses do stínu - postav se raději zády ke slunci a nech si je prohřát. Stejně tak - vedle tebe pampeliška - všiml sis, ža zatímco se bavíme, utrhl jsem si stonek a pomalu ho jím?
Jíst stonky pampelišek se doporučuje pro jejich potenciální pozitivní účinky na zdraví, zejména na funkci jater a ledvin, a také pro snižování hladiny cukru v krvi. Jsou ceněny pro svou hořkou chuť, která stimuluje trávení a tvorbu žluči. Stonky se také tradičně používají k detoxikaci organismu a mohou pomoci při problémech s močovými cestami.
Stejně tak si pamatuji jak jsem jel v autě z jednoho z prvních cvičení - a snažil jsem se hned využít čas správným sezením - už žádné či minimální sezení s loktem na opěrce okna, žádné křivení páteře - ale souměrné sezení. Protože v autě trávím spoustu času - a fyzioterapeutka mi právě řekla, že ho můžu využít ...
A když už jsme u toho sezení - žádné nohu přes nohu - při sezení s nohou přes nohu se totiž podle fyzioterapeutů pánev sklopí k jedné straně a dojde k vybočení, což má vliv na statiku páteře. Po čase se tak mohou objevit potíže s bederní páteří.
A abych se vrátil k těm frontám a třebas u pokladen - když někde stojím - často, skoro vždy - ten čas využiju k tomu, abych odlehčil svým zádům - stoupnu si chodidla na šíři pánve, mírně pokrčím kolena, narovnám záda, uvolním se, ... Učím se správně stát a pomoct zádům. Protože takto mi to fyzioterapeutka poradila - a já ji uvěřil a myslím si a věřím má to smysl.
Už jsem si tak zvykl.
Je spousta času - všichni máme spoustu času - žádné výmluvy - který můžeme svými "drobnými" návyky využít :-)
Pořád - i když nic neděláme - i když jen stojíme frontě - můžeme ten čas - a že ho je a ono se to nasbírá - využít a udělat něco třeba pro svá záda :-)
Ty drobnosti se skládají ... jako puzzle.
Prý mám nasávat - pořád a pořádně - ale takhle nééé
Ploténka je vlastně takové pružné želé, které je mezi obratly - proto je to meziobratlová ploténka.
Díky tomu želé obratle o sebe nedřou, ale mohou se pohybovat a dělat co mají.
A aby si ploténka zachovala tvar a pružnost a nevysychala a neztrácela své vlastnosti ... člověk musí nasávat.
Pitný režim i v tomto případě a z tohoto důvodu je velmi důležitý a hraje svou roli.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.
Ve frontách - čekáním u pokladen, na poště, v bance, ... - strávíme více než rok života.